Melancholie vnějších mezí
Zaseklý život v rozhraní reality a vzpomínky, kde se mezera mezi vnějším a vnitřním rozplývá.
Autorova interpretace stejnojmenného výtvarného cyklu Josefa Bolfa. Animovaný film zkoumá vnitřní prožitek uzavřené existence, odcizení a dlouhou touhu po úniku. Ze subjektivního pohledu první osoby se pohybujeme mezi šedým interiérem obytného domu a proměnlivými imaginárními krajinami, neustále se měnícími – mezi snem a vzpomínkou, mezi vnějším světem a tím vnitřním. Výtah se proměňuje v tranzitní prvek, kde se stírají hranice mezi realitou a vnitřními obrazy. Tyto světy však nejsou útočištěm. Spíše ukazují, že i únik má své limity. Adaptace se mění v výpověď – z původního díla vzejde hlavně prostor pro introspektivní a osobitý autorův jazyk.
